Cože to mám v té pánvi? Strach???

Tento článek je takovou malou ochutnávkou 1. dílu knihy Prožij pohyb, kterou jsem nedávno dokončila. Je to současně i malá oslava, že se mi vše podařilo dotáhnout do konce. Vděčím za to všem blízkým, kteří mi velice trpělive pomáhali.

Děkuji vám!

Vybrala jsem část, která mne „nakopla“, abych knihu dokončila a nechala ji vyletět do světa. Je to část zabývající se emocemi v souvislosti s pohybem dolních končetin.

Pochopila jsem, jaká tabu nás obklopují.

Přitom se jedná o naprosto běžné věci. A proto o nich chci otevřeně upřímně mluvit.

Z pohledu Tradiční čínské medicíny jsou dolní končetiny protkané drahami sleziny a žaludku, jater a žlučníku, ledvin a močového měchýře (Danielová, Sítě drah a bodů). Těmto drahám náleží emoce hněvu (i potlačeného), starostlivosti a různých forem strachu. Všechny se tak podílí na zdraví celých dolních končetin.

V tomto článku více pohovořím o hněvu a strachu.

Považuji tyto emoce za naprosto běžné. Bohužel jsme společností nuceni tyto emoce vnímat jako negativní. A to je škoda. Stejně jako jiné emoce nás i hněv a strach v první fázi informují o tom, že se něco v našem životě děje.

Hněv nás informuje o tom, že někdo či něco narušuje naše hranice.

Tím, že je hněv společensky nepřijatelný, tak je často potlačen. Naše hranice tím ale trpí a ztrácí se. Necháváme si pak líbit situace, s nimiž nesouhlasíme.

Ano ano, křivda je to slovo, které se naší společností nese.

A je to právě důsledek porušení našich hranic. Ať už byly pochroumané z jakéhokoliv důvodu, život je naše šance tyto křivdy pustit. Odpustit. Není to lehké, ale myslím, že to za naše zdraví stojí. Nemusíme pak řešit potíže, které se promítají nejčastěji do oblasti svalů a šlach.

Potlačený hněv se projevuje zvýšeným napětím uvnitř těla.

Pokud se třeba i při cvičení objeví nějaká potlačená emoce či vzpomínka, je dobré jí věnovat pozornost. Pouhé uvědomění si může značně urychlit i to, abyste se cítili dobře. Je dobré dát emocím či vzpomínkám průchod. Nechat je vyjít z těch zablokovaných míst. Věnovat jim pozornost, ale netopit se v nich.

Neohrožovat jimi sebe, ale ani druhé.

A jak je to s tím strachem?

Poznáváte se na následujícím obrázku?

 

 

Typickou oblastí, kde se hromadí strach, je oblast pánevního dna.

Neporozumění strachu zde vyvolává stres, který pak vede ke snížené či přehnané funkci například pohlavních orgánů.

A zde již vidíte jasnou souvislost v poruchách, které náš život často velmi změní. Jsou to poruchy plodnosti. Přitom i strach je nesmírně užitečný. Vede nás k ostražitosti.

Je třeba si v danou chvíli uvědomit, proč nás situace ohrožuje.

V souvislosti s pánví a kyčlemi se o emocích jako je přehnaná starostlivost a strachy mluví v kontextu s mateřstvím a porody. Mylně to vede k povědomí, že je to spíš záležitost žen. Já tyto emoce podvědomě odkoukala nejen od ženy, ale i od muže. A čím jsem starší, tím víc vidím i ten mužský strach. Jen se o něm nemluví.

McLaren (2016) od strachu odděluje panický strach a zděšení. Jsou úžasné stavy, které nás v život ohrožující situaci nutí buď utíkat, bojovat, nebo nás vedou ke stavu „zamrznutí“. To se děje ve chvíli, kdy očekáváme extrémní násilí či situaci.

Naše tělo vyhodnotí, že pro boj či útěk nemáme dost sil, a proto nás raději paralyzuje a otupí, abychom zkrátka nevnímali a soupeře (agresora) odradili pozicí „mrtvého brouka“.

A přiznejme si, kolikrát jsme takové silné situaci čelili, nebyli schopni slov, pohybu. Nebo se Vám o tom jen zdá a budí ze snu? Čeho se bojíme? Každý snese jinou míru nátlaku a náporu.

Často tak tyto stavy přehlížíme a bagatelizujeme, až je opět…ano, potlačíme. Je to tu znovu.

Po dopsání poslední věty si říkám, co vše nás v dnešní době paralyzuje. Neustálé mediální psychické tlaky nás masírují, čím vším jsme ohroženi. Nejen ti, kteří prožili opravdu přímé neúnosné násilí, ale i ti, kteří nesnesou velký psychický tlak, potřebují pomoci najít cestu zpět k sobě.

Naučit se vnímat sebe a nebát se. Až usoudí, že je čas.

Mají v sobě totiž obrovský potenciál, který právě tato emoce uhasila. McLaren tomu říká „zamrzlý oheň“ a oheň je prvkem vizí a duchovní říše. Proto je dobré sledovat v průběhu cvičení, které jsem pro Vás připravila zde>>, signály vedoucí k silnému nutkání změnit práci, pracovní náplň. I toto může být signál, že uvolňujete zablokovanou energii.

Belly of the woman dancing in the orange dancing dress

Hrabica (2007) o kyčlích mluví v kontextu nerovnováhy rozumu a citu. Já bych to asi poupravila jako oddělení rozumu od emocí a jejich nepochopení. Při bolestech oblasti levé kyčle upozorňuje často na přehnané prociťování každodenních situací a snahu zvládat vše sám či sama. Naopak zarputilé upřednostňování rozumu a „citové zatvrdnutí“ vede k potížím na pravé straně pánve a kyčelního kloubu. Berte to jako názor. Třeba Vám něco otevře. Třeba ne.

A jak jsem na tom já se strachem?

Podělím se s Vámi o můj příběh bolestí levé kyčle či spíš i oblasti zad. Mateřství otevřelo Pandořinu skříňku.

Ano, najednou ta obrovská zodpovědnost zavalila mne celou.

K tomu hormonální koktejl, který je pro nás ženy v tomto období samozřejmostí, zesílil prociťování všeho. Je potřeba říci, že ale to vše je v pořádku. Je potřeba zbystřit smysly, abychom ochránili toho malého tvorečka. Současně je dobré nenechat se tímto stavem zahltit. To se stane velmi často při utužování naší starostlivosti tím, že si čteme nebo posloucháme, co vše se nám může stát.

Nebo by alespoň mohlo, kdyby… Jistě to znáte.

Děkuji za to, že jsem mohla najít cestu k tomu, jak těmto novým pocitům porozumět. Nikdy bych nevěřila, jak silné jsou.

Pro práci s emocemi mi ještě před těhotenstvím pomáhal tanec. Naučil mne, že pokud má být navenek emoce vidět nehraná, je třeba ji prožít. A občas jsem díky tomu narážela na emoce, které pro mne osobně byly velmi silné. I to mne mnohému naučilo.

A navíc … tanec mne naučil rozpohybovat pánev všemi směry. Rozhýbat ty hromady napětí, vzpomínek. A třeba v bodypsychoterapii mám oblíbené cvičení vytřásání pánve. A to se notně netýká jen žen. Však Adéla Jonášová ve své písni Salsa pěkně zpívá:

„Už se svým hrdinou tančím 3 roky,

je strašně sexy, když zavlní boky.

Chodíme spolu do salsa klubu

a teta konečně drží…“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nebojte se a vlňte se. Občas sebou zatřeste:-)

„Hraji si s lidským tělem a říkám tomu práce. K tomu jsem ukrutný puntičkář a tak pracuji s detaily. Ano, ano, to jsou ty titěrnosti v našem těle, duši, životě. Vás, kteří o nich nemáte ani ponětí, vedu k jejich poznání. Naopak vás, kteří je pitváte, se snažím upozornit na krásu života.“

Jsem autorkou 1. dílu trilogie Rozumné a vnímavé tělo. Jeho cílem je naučit Vás vnímat signály těla dříve, než propuknou v náhlý úraz či úpornou bolest. Mou snahou je spoléhat na úsudek, který se skládá jak z rozumu, tak z emocí. Ti jsou rovnocennými spolupracujícími partnery.
A pokud chcete s odhalováním zákoutí těla začít pozvolna, doporučuji k přečtení příručku zdarma 7 oblastí na těle, které Vám vykouzlí klid v duši. Zde se snažím shrnout základní oblasti na těle, kterým je dobré věnovat pozornost.

Všechny tyto knihy jsou výsledkem práce na projektu Prožij pohyb. Ten se zrodil před pár lety, aby pomáhal všem trenérům a lektorům pohybových aktivit naslouchat individualitám v lidském těle. Nyní je čas zpřístupnit tyto informace vám všem.
Můj příběh si můžete přečíst ZDE>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *